Konference Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu
15. a 16. května
Budapešť
Identita evropských Romů ve 20. století
Ve dnech 15. a 16. května 2018 pořádal Institut Terezínské iniciativy mezinárodní konferenci projektu Identita evropských Romů ve 20. století. Na projektu společně s Institutem Terezínské iniciativy pracovaly významné české a evropské organizace: Antikomplex, Romea.cz, Muzeum romské kultury, Kulturní a dokumentační centrum pro německé Sinty a Romy, Asociatia Plural, ternYpe a Tom Lantos Institute.
Konference se konala v Budapešti v sídle Tom Lantos Institute, organizace, která se od roku 2011 zabývá výzkumem a vzděláváním v oblasti lidských práv se zaměřením na židovskou a romskou komunitu, maďarské menšiny a další etnické, jazykové a náboženské menšiny. Organizace vznikla z rozhodnutí maďarské vlády a senátu Spojených států amerických k uctění odkazu Toma Lantose, jediného přeživšího holocaustu, který se stal členem Sněmovny reprezentantů v Kongresu Spojených států amerických.
Náplní konference byla témata spojená s dokumentací, výzkumem a vzděláváním o holocaustu.
Konference navazovala na první akci projektu - mezinárodní konferenci Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu, která se konala v Praze v květnu 2017, a na další tři setkání - seminář pro učitele v srpnu 2017 v Brně, studentskou konferenci v prosinci 2017 v Praze a setkání mládeže v Mannheimu a Heidelbergu v únoru roku 2018.
První den programu konference byl věnován vzdělávání o holocaustu, předsudcích a stereotypech, lidských právech ve vztazích většiny a židovské a romské komunity. Účastníci z řad odborníků i studentů vyslechli příspěvky významných maďarských odborníků na vzdělávání v oblasti lidských práv. První z nich pronesla Dalma Biró, expertka na vzdělávání o lidských právech, a Gábor Bernáth, specialista na práci s romskou komunitou.
V příspěvcích György Bence Pálinkáse, Anikó Félixové a Anny Kalmárové se účastníci seznámili s programy Tom Lantos Institut zaměřenými na život židovské komunity v Maďarsku a otázky antisemitismu.
Významnými účastníky konference byli studenti, kteří absolvovali některé z předešlých akcí projektu. Pro všechny studenty to byla jedinečná příležitost se setkat s odborníky na problematiku holocaustu Romů a Sintů, ale také se s nimi podělit o své nové zkušenosti a poznatky. Vybraní studenti společně s odborníky - Evou Dittingerovou z Muzea romské kultury v Brně, Irinou Ilisey z rumunské organizace Asociatia Plular a Danou Gabaľovou z Institutu Terezínské iniciativy - vystoupili v diskusním panelu. Studenti v něm měli možnost prezentovat své poznatky z projektu. Zdůrazňovali, že pro ně bylo téma holocaustu Romů téměř nové, že se s ním ve škole nesetkávají a že pro ně bylo důležité se dozvědět nejen nové informace, ale získat i nové zkušenosti, které jim napomáhají i v osobním rozvoji a přehodnocení dosavadních životních postojů. Panel moderovala Marie Smutná, metodička a lektorka vzdělávacích programů ITI.
Odpolední část programu prvního dne byla věnována výzkumu a dokumentaci holocaustu s důrazem na přístupy k tématu holocaustu Romů. V jeho rámci představila Aneta Plzáková nově vznikající Databázi obětí holocaustu Romů a Sintů, která je součástí dokumentační a výzkumné práce Institutu Terezínské iniciativy. Její budoucí podoba vychází ze současné Databáze obětí holocaustu, která je dostupná na webu holocaust.cz. Dalšími účastníky panelu byli Pavel Baloun, doktorand na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který představil příběh romské rodiny Růžičkových z obce Čížová na Písecku a jejich osudy před a během druhé světové války. Josefu Růžičkovi se podařilo během války ukrýt a přežít, ale jeho rodina, včetně manželky a čtyři dětí, byla z většiny zavražděna ve vyhlazovacím táboře Auschwitz. Další panelistkou byla Aletta Beck, absolventka historie Univerzity v Düsseldorfu, která v rámci dokumentační práce ITI zpracovává obecně známý, ale dosud systematicky nezpravovaný archivní fond dokumentů z koncentračního tábora v Letech u Písku. Panel moderoval historik a odborný pracovník ITI Michal Schuster.
Významným závěrem dne byl klavírní koncert skladatele a interpreta Miroslava Ráce ze Slovenska. Je absolventem hry na klavír na konzervatoři a svojí původní autorskou tvorbu věnuje památce obětí holocaustu. Ve spolupráci s Asociací Romů v Polsku natáčí ke své hudbě videoklipy v prostorách tábora v Auschwitz, kde byl vězněn jeho dědeček.
Druhý den konference byl věnován významnému datu - právě tento den, 16. května 1944, došlo k povstání vězňů tzv. Cikánského tábora (Zigeunerlager) v Osvětimi-Birkenau. Na tento den byla dozorci tábora naplánována hromadná vražda romských vězňů v plynových komorách. Vedení tábora potřebovalo uvolnit ubikace pro židovské vězně z Maďarska. Vězni se o narychlo naplánované akci dozvěděli, a jak na konferenci připomněl historik Institutu Terezínské iniciativy Michal Schuster: “(16. května 1944) Před táborovou branou zastavila nákladní auta a z nich vyskákalo 50-60 členů zvláštního komanda SS, kteří vyzvali vězně k rychlému opuštění obytných bloků. Uvnitř bloků však panovalo napjaté ticho, vězni odmítli vyjít, zabarikádovali dveře a v zoufalství se připravovali na obranu za pomoci kamenů a pracovního nářadí. Členy komanda SS toto odepření poslušnosti zaskočilo a jejich velitel se rozhodl akci odložit.” (citace dle článku M. Schustera z roku 2017 publikovaného na serveru Romea.cz).
Úvodní příspěvky vedoucích pracovnic Tom Lantos Institutu: Evelin Verhas, vedoucí programů TLI, a Ildikó Török, vedoucí programů zaměřených na romskou komunitu, se věnovaly právě tématům aktivního odporu Romů během druhé světové války a jejich následkům. Ze záznamu představily přednášku polské badatelky Joanny Kwiatkowski, která se speciálně událostmi kolem 16. května 1944 zabývala.
Svým příspěvkem navázal Gergely Romsics, vědecký pracovník Institutu zahraničních věcí a obchodu v Budapešti, který účastníky konference seznámil s přístupy k připomínání holocaustu a historie Romů v Maďarsku v rámci romské komunity, romských aktivistů a ze strany oficiálních institucí a vládních orgánů.
Vrcholem programu konference byl poslední diskusní panel, kterého se zúčastnili potomci českých Romů a Sintů a zástupci romské komunity, kteří vnímají téma výzkumu a dokumentace holocaustu jako důležité. Jan Hauer, jehož rodiče byli během války vězněni v nacistických koncentračních a pracovních táborech a přišli v nich o své děti a další příbuzné, mluvil o svém mnohaletém úsilí, kdy shromažďuje informace a archivní materiály o osudech svých příbuzných. Již deset let vyhledává archivní materiály, jezdí na místa bývalých koncentračních táborů - Lety u Písku a Aschwitz-Birkenau, aby pro své děti a jejich potomky uchoval vědomí a paměť na utrpění v holocaustu.
Miroslav Rác, mladý hudebník a skladatel, hovořil o své motivaci ke komponování skladeb věnovaných obětem holocaustu: “Nesmíme nikdy zapomenout na své předky, kteří zahynuli během druhé světové války!” Růžena Ďorďová, aktivistka, která se mnoho let zasazuje o ochranu práv Romů v České republice, za širší povědomí o holocaustu Romů a odstranění velkovepřína stojícího na místech bývalého koncentračního tábora pro české Romy a Sinty v Letech u Písku, hovořila o svém strýci, Imrichu Horváthovi, který se zúčastnil bojů druhé světové války v Československé armádě Ludvíka Svobody v dukelském průsmyku, pomáhal osvobozovat nacistické koncentrační tábory a s americkou armádou vstoupil z druhé strany na území osvobozovaného Československa. Příběh jeho statečnosti, za kterou byl vyznamenán několika vojenskými řády, a odkaz zpracovala v rámci své práce pro nadaci Památník v Německu Veronika Patočková. Jako účastnice diskusního panelu představila svůj vztah a motivaci k tomu, zabývat se a svůj profesní život věnovat obhajobě práv Romů a důležitosti povědomí o holocaustu Romů a jeho uznání jako rasového pronásledování. Panel moderoval Miroslav Brož z organizace Konexe.
Celým programem konference, který se konal v krásných prostorách vily Toma Lantose umístěné ve vilové čtvrti nedaleko Citadely s krásným výhledem na Dunaj a historické centrum Budapešti, provázela Maja Konstantinovic z partnerské organizace Antikomplex. Poděkování za spolupráci patří všem členům týmu Institutu Terezínské iniciativy, pozvaným vzácným hostům, účastníkům programu a pracovníkům Tom Lantos Institutu za spolupráci při organizaci akce a obsahové části programu.
Konference se konala za podpory:
Navštivte také
Anne Franková a tisíce dalších. Navštívily jsme místo, kde se osud jednoho z nejznámějších příběhů světa uzavřel, stejně jako nespočet dalších. Tábor Bergen-Belsen byl po válce vypálen, přesto tu člověk slyší ozvěny minulosti. Jak se dá učit o hrůzách, které lehly popelem?
Zveme Vás na každoroční Centropa Summer Academy, která se bude letos konat v Budapešti a Bělehradu 9. - 16. července. Letní akademie nabízí kromě bohatého a poznávacího programu i unikátní příležitost potkat se s pedagogy a školiteli z 15 zemí.
Více o akci se dozvíte zde - https://www.centropa.org/en/csa2025.
Termín přihlášek do 1. dubna zde - https://survs.com/survey/euwfee8vtp
S dotazy se obracejte na Hermínu Neuner, koordinátorku Centropy v ČR.
Ve dnech 13.–15. března 2025 se pod záštitou Britských ambasád v Praze a Bratislavě, uskutečnil seminář s exkurzí do koncentračního tábora Bergen-Belsen pod názvem Bergen-Belsen na prahu svobody. Tento vzdělávací program, organizovaný Institutem Terezínské iniciativy ve spolupráci s Nadací Milana Šimečky a Gedenkstätte Bergen-Belsen byl určen pedagogům – učitelům a mladým edukátorům z Anne Frank Youth Network (AFYN). Projekt finančně podpořily Britské ambasády v Praze a Bratislavě, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Nadační fond obětem holocaustu.
V noci z 8. na 9. března 1944 bylo v plynových komorách Auschwitz-Birkenau zavražděno 3 792 mužů, žen a dětí z tzv. terezínského rodinného tábora. Byli to židovští vězni deportovaní z Terezína, kteří byli po příjezdu do Osvětimi dočasně ušetřeni selekce, avšak po šesti měsících je čekala smrt.
Ve čtvrtek, 27. 2. 2024 jsme jako Institut Terezínské iniciativy obnovili naši publikační činnost slavnostním uvedením knihy Kateřiny Nejedlé, Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu.
Událost se konala v Knihkupectví Franze Kafky v Široké ulici.
Nakladatelství Triáda pořádá sbírku na tvorbu čtrnáctidílného audioseriálu Denník Anne Frankové. Pokud se chcete připojit, můžete přispět ZDE.
Sbírka probíhá na Doniu.
Včera jsme v našich prostorách v Jáchymově přivítali ředitelku Denise Quistorp a Sebastiana Halbauera z Rakouského kulturního fóra v Praze, abychom diskutovali o našich aktivitách a projektech. Měli jsme příležitost určit společné priority v naší práci a prostřednictvím budoucí spolupráce dále posílit rakousko-českou výměnu.