Konference Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu
15. a 16. května
Budapešť
Identita evropských Romů ve 20. století
Ve dnech 15. a 16. května 2018 pořádal Institut Terezínské iniciativy mezinárodní konferenci projektu Identita evropských Romů ve 20. století. Na projektu společně s Institutem Terezínské iniciativy pracovaly významné české a evropské organizace: Antikomplex, Romea.cz, Muzeum romské kultury, Kulturní a dokumentační centrum pro německé Sinty a Romy, Asociatia Plural, ternYpe a Tom Lantos Institute.
Konference se konala v Budapešti v sídle Tom Lantos Institute, organizace, která se od roku 2011 zabývá výzkumem a vzděláváním v oblasti lidských práv se zaměřením na židovskou a romskou komunitu, maďarské menšiny a další etnické, jazykové a náboženské menšiny. Organizace vznikla z rozhodnutí maďarské vlády a senátu Spojených států amerických k uctění odkazu Toma Lantose, jediného přeživšího holocaustu, který se stal členem Sněmovny reprezentantů v Kongresu Spojených států amerických.
Náplní konference byla témata spojená s dokumentací, výzkumem a vzděláváním o holocaustu.
Konference navazovala na první akci projektu - mezinárodní konferenci Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu, která se konala v Praze v květnu 2017, a na další tři setkání - seminář pro učitele v srpnu 2017 v Brně, studentskou konferenci v prosinci 2017 v Praze a setkání mládeže v Mannheimu a Heidelbergu v únoru roku 2018.
První den programu konference byl věnován vzdělávání o holocaustu, předsudcích a stereotypech, lidských právech ve vztazích většiny a židovské a romské komunity. Účastníci z řad odborníků i studentů vyslechli příspěvky významných maďarských odborníků na vzdělávání v oblasti lidských práv. První z nich pronesla Dalma Biró, expertka na vzdělávání o lidských právech, a Gábor Bernáth, specialista na práci s romskou komunitou.
V příspěvcích György Bence Pálinkáse, Anikó Félixové a Anny Kalmárové se účastníci seznámili s programy Tom Lantos Institut zaměřenými na život židovské komunity v Maďarsku a otázky antisemitismu.
Významnými účastníky konference byli studenti, kteří absolvovali některé z předešlých akcí projektu. Pro všechny studenty to byla jedinečná příležitost se setkat s odborníky na problematiku holocaustu Romů a Sintů, ale také se s nimi podělit o své nové zkušenosti a poznatky. Vybraní studenti společně s odborníky - Evou Dittingerovou z Muzea romské kultury v Brně, Irinou Ilisey z rumunské organizace Asociatia Plular a Danou Gabaľovou z Institutu Terezínské iniciativy - vystoupili v diskusním panelu. Studenti v něm měli možnost prezentovat své poznatky z projektu. Zdůrazňovali, že pro ně bylo téma holocaustu Romů téměř nové, že se s ním ve škole nesetkávají a že pro ně bylo důležité se dozvědět nejen nové informace, ale získat i nové zkušenosti, které jim napomáhají i v osobním rozvoji a přehodnocení dosavadních životních postojů. Panel moderovala Marie Smutná, metodička a lektorka vzdělávacích programů ITI.
Odpolední část programu prvního dne byla věnována výzkumu a dokumentaci holocaustu s důrazem na přístupy k tématu holocaustu Romů. V jeho rámci představila Aneta Plzáková nově vznikající Databázi obětí holocaustu Romů a Sintů, která je součástí dokumentační a výzkumné práce Institutu Terezínské iniciativy. Její budoucí podoba vychází ze současné Databáze obětí holocaustu, která je dostupná na webu holocaust.cz. Dalšími účastníky panelu byli Pavel Baloun, doktorand na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který představil příběh romské rodiny Růžičkových z obce Čížová na Písecku a jejich osudy před a během druhé světové války. Josefu Růžičkovi se podařilo během války ukrýt a přežít, ale jeho rodina, včetně manželky a čtyři dětí, byla z většiny zavražděna ve vyhlazovacím táboře Auschwitz. Další panelistkou byla Aletta Beck, absolventka historie Univerzity v Düsseldorfu, která v rámci dokumentační práce ITI zpracovává obecně známý, ale dosud systematicky nezpravovaný archivní fond dokumentů z koncentračního tábora v Letech u Písku. Panel moderoval historik a odborný pracovník ITI Michal Schuster.
Významným závěrem dne byl klavírní koncert skladatele a interpreta Miroslava Ráce ze Slovenska. Je absolventem hry na klavír na konzervatoři a svojí původní autorskou tvorbu věnuje památce obětí holocaustu. Ve spolupráci s Asociací Romů v Polsku natáčí ke své hudbě videoklipy v prostorách tábora v Auschwitz, kde byl vězněn jeho dědeček.
Druhý den konference byl věnován významnému datu - právě tento den, 16. května 1944, došlo k povstání vězňů tzv. Cikánského tábora (Zigeunerlager) v Osvětimi-Birkenau. Na tento den byla dozorci tábora naplánována hromadná vražda romských vězňů v plynových komorách. Vedení tábora potřebovalo uvolnit ubikace pro židovské vězně z Maďarska. Vězni se o narychlo naplánované akci dozvěděli, a jak na konferenci připomněl historik Institutu Terezínské iniciativy Michal Schuster: “(16. května 1944) Před táborovou branou zastavila nákladní auta a z nich vyskákalo 50-60 členů zvláštního komanda SS, kteří vyzvali vězně k rychlému opuštění obytných bloků. Uvnitř bloků však panovalo napjaté ticho, vězni odmítli vyjít, zabarikádovali dveře a v zoufalství se připravovali na obranu za pomoci kamenů a pracovního nářadí. Členy komanda SS toto odepření poslušnosti zaskočilo a jejich velitel se rozhodl akci odložit.” (citace dle článku M. Schustera z roku 2017 publikovaného na serveru Romea.cz).
Úvodní příspěvky vedoucích pracovnic Tom Lantos Institutu: Evelin Verhas, vedoucí programů TLI, a Ildikó Török, vedoucí programů zaměřených na romskou komunitu, se věnovaly právě tématům aktivního odporu Romů během druhé světové války a jejich následkům. Ze záznamu představily přednášku polské badatelky Joanny Kwiatkowski, která se speciálně událostmi kolem 16. května 1944 zabývala.
Svým příspěvkem navázal Gergely Romsics, vědecký pracovník Institutu zahraničních věcí a obchodu v Budapešti, který účastníky konference seznámil s přístupy k připomínání holocaustu a historie Romů v Maďarsku v rámci romské komunity, romských aktivistů a ze strany oficiálních institucí a vládních orgánů.
Vrcholem programu konference byl poslední diskusní panel, kterého se zúčastnili potomci českých Romů a Sintů a zástupci romské komunity, kteří vnímají téma výzkumu a dokumentace holocaustu jako důležité. Jan Hauer, jehož rodiče byli během války vězněni v nacistických koncentračních a pracovních táborech a přišli v nich o své děti a další příbuzné, mluvil o svém mnohaletém úsilí, kdy shromažďuje informace a archivní materiály o osudech svých příbuzných. Již deset let vyhledává archivní materiály, jezdí na místa bývalých koncentračních táborů - Lety u Písku a Aschwitz-Birkenau, aby pro své děti a jejich potomky uchoval vědomí a paměť na utrpění v holocaustu.
Miroslav Rác, mladý hudebník a skladatel, hovořil o své motivaci ke komponování skladeb věnovaných obětem holocaustu: “Nesmíme nikdy zapomenout na své předky, kteří zahynuli během druhé světové války!” Růžena Ďorďová, aktivistka, která se mnoho let zasazuje o ochranu práv Romů v České republice, za širší povědomí o holocaustu Romů a odstranění velkovepřína stojícího na místech bývalého koncentračního tábora pro české Romy a Sinty v Letech u Písku, hovořila o svém strýci, Imrichu Horváthovi, který se zúčastnil bojů druhé světové války v Československé armádě Ludvíka Svobody v dukelském průsmyku, pomáhal osvobozovat nacistické koncentrační tábory a s americkou armádou vstoupil z druhé strany na území osvobozovaného Československa. Příběh jeho statečnosti, za kterou byl vyznamenán několika vojenskými řády, a odkaz zpracovala v rámci své práce pro nadaci Památník v Německu Veronika Patočková. Jako účastnice diskusního panelu představila svůj vztah a motivaci k tomu, zabývat se a svůj profesní život věnovat obhajobě práv Romů a důležitosti povědomí o holocaustu Romů a jeho uznání jako rasového pronásledování. Panel moderoval Miroslav Brož z organizace Konexe.
Celým programem konference, který se konal v krásných prostorách vily Toma Lantose umístěné ve vilové čtvrti nedaleko Citadely s krásným výhledem na Dunaj a historické centrum Budapešti, provázela Maja Konstantinovic z partnerské organizace Antikomplex. Poděkování za spolupráci patří všem členům týmu Institutu Terezínské iniciativy, pozvaným vzácným hostům, účastníkům programu a pracovníkům Tom Lantos Institutu za spolupráci při organizaci akce a obsahové části programu.
Konference se konala za podpory:
Navštivte také
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)