Ve spolupráci s organizacemi Centropa – Zentrum für Jüdische Geschichte des 20. Jahrhundert (Německo), Foundation Towards a Dialogue (Polsko, FTD) a Nadácia Milana Šimečku (Slovenská republika, NMŠ) připravil Institut Terezínské iniciativy téměř dvouletý projekt, jehož součástí jsou nejen semináře pro učitele, ale také pro mládež z řad středoškolských studentů a příslušníků menšin ze strukturálně postižených regionů České republiky (především Ústecka a Karlovarska).

Cílem projektu je dozvědět se více o evropské minulosti prostřednictvím osobních příběhů lidí, kteří byli kvůli svému původu, židovskému nebo romskému, vyloučeni ze společnosti a během druhé světové války pronásledováni nacistickou rasistickou politikou, a následně kriticky přemýšlet o důsledcích tohoto vyloučení.

Jednotlivé aktivity projektu jsou vztaženy k významným výročím a k místům spojených s nacistickou genocidou.

Aktivity projektu

• 1: Kulatý stůl a mezinárodní seminář pro pedagogy Holocaust a my. Proč je důležité uchovat vzpomínky Židů a Romů pro další generace / Der Holocaust und Wir. Die Erinnerungen von Juden und Roma am Leben erhalten

Centropa a Institut Terezínské iniciativy připravily společně mezinárodní seminář pro pedagogy z Česka, Slovenska a Německa, který se měl konat 23. až 25. ledna v Brémách. O seminář byl velký zájem, místa se zaplnila během několika dní. Kvůli pandemii koronaviru a s ní spojenými opatřeními se akce musela konat online. Webinář tak proběhl ve pouze ve dnech 23. a 24. ledna. Celkem se jej zúčastnilo 47 pedagogů ze všech tří zemí: 15 z Česka, 10 ze Slovenka a 21 z Německa a dobrovolník ITI z Rakouska. Hlavním tématem semináře byla otázka, jakým způsobem využít vzpomínky druhé generace přeživších, když přímí svědci odcházejí. Na tuto otázku hledali odpověď zástupci ITI a Centropy a představitelé druhé generace, kteří se zúčastnili kulatého stolu, jenž semináři předcházel. Součástí interaktivního semináře pro učitele bylo setkání s pamětníkem Hanušem Hronem, narozeným v Československu v r. 1925. (Více)

• 2. Netradiční letní škola Holocaust a my. Proč je důležité uchovat vzpomínky Židů a Romů pro další generace

Ve dnech 29. 7. do 2. 8. pořádal Institut Terezínské iniciativy netradiční mezinárodní letní školu pro vzdělavatele a studenty v Osvětimi, které se zúčastnilo celkem 20 účastníků z České republiky, Slovenska a Rakouska Účastníci nejprve absolvovali komentovanou i samostatnou prohlídku Muzea Auschwitz I. a Auschwitz – Birkenau, aby poté ve skupinkách připravovali vlastní vzdělávací program pro žáky a studenty. (Více)

• 3. Mezinárodní seminář pro učitele – výročí 80 let od vydání tzv. židovského kodexu na Slovensku

V září 2021 proběhne v Bratislavě třídenní seminář, během kterého prostřednictvím metod pedagogického konstruktivismu se seznámí učitelé s tím, jak pracovat s významnými výročími ve vzdělávání a jak nakládat s polarizačními tématy mezi žáky. Akci zajišťuje Nadácia Milana Šimečku. (Více)

• 4. Mezinárodní seminář pro učitele a pro mládež – výročí 26. října (likvidace Romů a Sinti ve vyhlazovacím táboře v Belzeci roku 1940)

Dvoudenní seminář „Společná minulost, společná budoucnost“ pro učitele z Polska, Česka, Slovenska a Německa se uskuteční v září 2021 a bude spojen s návštěvou Státního muzea v Majdanku a Belžeci. Paralelně k tomuto semináři bude probíhat také seminář pro mládež ze zapojených zemí zemí. Akci zajišťuje Fundation Towards a Dialogue. (o průběhu akce, V4 projekt)

• 5. Seminář pro učitele u příležitosti Jom ha-šoa

V dubnu 2022 proběhne v Praze třídenní seminář Centropy pro učitele ze zúčastněných zemí. Centropa představí své inovativní multimediální zdroje a workshopy, které mohou učitelé použít ve třídě a ve školních projektech a dalších vzdělávacích aktivitách. Během semináře budou učitelé seznámeni s těmito zdroji a v menších mezinárodních skupinách si navzájem představí své vlastní nápady na výuku a případné bilaterální školní projekty a nakonec je představí svým kolegům. Tyto plány do výuky budou po skončení semináře k dispozici všem zúčastněným pedagogům.

• 6. Letní škola pro mládež u příležitosti výročí 2. srpna (likvidace tzv. cikánského tábora v Osvětimi)

Letní škola se v srpnu 2022 uskuteční v Osvětimi a je určena pro romskou mládež ze strukturálně postižených regionů v ČR.

• 7. Mezinárodní studentská konference – u příležitosti výročí masové vraždy vězňů z Terezínského rodinného tábora v Osvětimi dne 8. března 1944

Tato konference určená jak pedagogům, tak studentům proběhne v září 2022 v ČR a součástí programu bude workshop pod vedením lektorů z Centropy, kde bude publiku představena možnosti práce s databází a filmy, které má organizace k dispozici.

Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories – výstupy projektu

(Facing Holocaust Today - záchrana evropských židovských a romských vzpomínek)

No.  618256-CITIZ-1-2020-1-CZ-CITIZ-REMEM
V rámci tohoto projektu byly realizovány akce:
Facing Holocaust Today – záchrana evropských židovských a romských vzpomínek

Do projektu se zapojilo 351 občanů, zejména 159 účastníků z České republiky, 97 účastníků ze Slovenska, 43 účastníků z Německa, 18 účastníků z Rakouska, 24 účastníků z Polska, 5 účastníků z Maďarska, 1 účastník z Řecka a 1 účastník z Itálie, 3 účastníci z Ukrajiny. Občané zemí mimo EU: 1 účastník z Turecka, 1 účastník z Kanady.

Tyto akce se konaly v následujících městech: Brémy (DE), Osvětim, Majdanek, Lublin a Belzec (PL), Bratislava (SK), Praha a Terezín (CZ).

Shrnutí

Přípravné aktivity
Během přípravy projektu se pravidelně, nejméně však jednou za tři měsíce, konaly online schůzky projektového týmu. Koordinovali jsme program akcí, přípravu, překlad a distribuci aktivit a on-line publikace "Vyhlazení Romů a Sintů / Extermination of Roma and Sinti".

Týmové schůzky se konaly v:

• 02/08/2021 Osvětim – koordinace akce 3, program, aktivity (Smutná, Waageová, Caban, Voráč)
• 19/04/2022 a 25/07/2022 – Bratislava, řízení změn v organizaci, plánování akcí a činností v souladu se změnami v lockdownu v letech 2021-22 až do konce projektu, diskuse o rizicích a možných řešeních. (Gabaľová, Keim, Fishbone Vlčková, Brišáková).
• 18/01/2023 – řízení změn v realizačních týmech a týmech školitelů, kteří plánují akce a činnosti akce 5 a 6. (Gabaľová, Ševčíková Waageová, Voráč, Turanská, Keim)
• 25/04/2023 – plán konference, hodnocení a udržitelnost projektu (Kraus, Gabaľová, Serota).

Lidé zodpovědní za projekt:

• Institut Terezínské iniciativy – Marie Smutná, Tereza Štěpková, Emil Voráč od února 2022 Dana Gabaľová a Eliška Ševčíková Waageová
• Centropa – Magda Farnesi, od září 2022 Jana Turanská, ředitelé Fabian Gherke a Edward Serota.
• Nadácia Milana Šimečku – Michal Keim, Nina Galanská, od ledna 2022 Veronika Fishbone Vlčková
• Fundacja Strone Dialogu - Joanna Talewicz-Kwiatkowska; Agnieszka Caban

Událost 1: Holocaust a my. Proč je důležité zachovat vzpomínky Židů a Romů pro budoucí generace. Kulatý stůl a mezinárodní seminář pro učitele

Účast: Akce se zúčastnilo 52 občanů, z toho 18 účastníků z České republiky, 23 účastníků z Německa, 10 účastníků ze Slovácka. 1 účastník z Rakouska.

Místo / Termín: Akce se konala 23.-24. ledna 2021 online a byla koordinována z Brém a Prahy. Původně byla v plánu akce osobně Brémách ve dnech 23.-25. ledna, ale kvůli lockdownu souvisejícímu s COVID-19 byla na poslední chvíli změněna na online akci.

Cíl: jak využít vzpomínky pamětníků druhé generace, až přímí svědci zemřou.

Krátký popis: Centropa a Institut Terezínské iniciativy společně připravily mezinárodní seminář pro učitele z České republiky, Slovenska a Německa. O seminář byl velký zájem a místa byla obsazena během několika dní. Vzhledem k pandemii koronaviru a s ní spojeným opatřením musela akce proběhnout online. Hlavním tématem semináře bylo, jak využít vzpomínky pamětníků druhé generace, až přímí svědci zemřou. Na tuto otázku se snažili odpovědět zástupci ITI a Centropy a zástupci druhé generace, kteří se zúčastnili kulatého stolu, jenž byl součástí programu. Navzdory problémům spojeným s online prostorem se podařilo seminář vést interaktivně.  Nejzajímavější aktivitou bylo setkání s Hanušem Hronem, narozeným v Československu v roce 1925.

Centropa i ITI disponují rozsáhlou databází židovských životopisů a rodinných fotografií, které lze dobře využít při výuce. V sobotu jsme zhlédli film Centropy o osudech Dagmar Lieblové "Z Čech do Bergen-Belsenu a zpět" a ve skupinové práci jsme se zabývali jeho využitím ve výuce. Michael Heitz z Albert-Schweitzer-Schule v Sinsheimu představil film Centropy "Zachor - Remember!", který natočil jeho mladý student původem z Izraele, a účastníci aktivně pracovali s česko-německou vzdělávací výstavou "Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v Čechách", kterou provázel její autor, historik Alfons Adam. Poté se ve workshopu Marie Smutné zaměřili na kulturu vzpomínání a paměť míst. Na závěr prvního dne webináře vystoupil s informacemi nabitou přednáškou o nacistické nucené práci v severním Německu profesor Jörg Wollenberg z univerzity v Brémách, hovořilo se o dalším poválečném vývoji a jeho vlastních zkušenostech.

Druhý den webináře zahájily prezentace příkladů dobré praxe z Německa a České republiky - své projekty představili Pablo Arias Meneses a Rudolf Steffens z Rahel-Varnhagen-Kolleg v Hagenu a Daniela Vitásková z Obchodní akademie a školy cestovního ruchu v Třebíči. Marie Smutná z ITI vedla workshop "Holokaust a my" o využití vzpomínek druhé generace přeživších holokaustu a poté si účastníci připravili otázky pro současného svědka Hanuše Hrona. Debata s Hanušem byla vrcholem webináře, a to nejen díky informacím, které sdělil, ale také díky jeho přátelskému přístupu a smyslu pro humor. Poté jsme absolvovali alespoň virtuální prohlídku Valentinova bunkru v brémském Fargu, kde měla být instalována výstava "Ztracená paměť". John Gerardu představil svůj projekt "Spurensuchen". Celý webinář byl tlumočen.

Podle účastníků se i v této náročné formě kurzu podařilo zachovat interaktivní charakter akce a obsah i formální stránka byly hodnoceny velmi kladně.

Ze zpětné vazby:

• Chtěl bych vám všem moc poděkovat za možnost navštívit alespoň virtuálně v době covid 2 země – Českou republiku a Německo. Setkání s vámi bylo pro mě cenné nejen z pohledu učitele, ale i jako člověka, který se zajímá o dějiny 20. století. Program byl výborný, hosté také, rozdělení do skupin super...
• Velmi pěkná a přínosná akce! Baví mě konverzovat s učiteli z jiných zemí..
• Díky pestrému programu a zdařilému střídání filmů, prezentací, přednášek a zejména workshopů ve skupinách se akce velmi vydařila. Výměna zkušeností mezi českými, slovenskými a německými učiteli byla skvělá. Ještě jednou děkuji za možnost zúčastnit se semináře.
• Na okraj: velmi užitečná zkušenost být dva dny na druhém konci online "výuky". O něco lépe chápu své studenty, jak obtížné je soustředit se v domácím prostředí..
• Jako velmi pozitivní událost, kde jsem se dozvěděl mnoho nových informací. Každá přednáška, prezentace projektů od ostatních kolegů z České republiky, Slovenska a Německa mě přiměla přemýšlet, jak tyto poznatky využít pro svou práci:-) Myslím, že osobní setkání by bylo určitě příjemnější a podnětnější, ale i za těchto podmínek to bylo velmi příjemné a jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit. Za velmi užitečný považuji také kulatý stůl, který se konal před konferencí. Trochu jsem se obávala jazykové bariéry, ale díky skvělým tlumočníkům to nebyl vůbec žádný problém, dokonce i Google překladač fungoval velmi dobře :-)
• Se seminářem jsem byla velmi spokojená. Ráda jsem se setkala s německými kolegy, protože jsem na vlastní oči viděla a na vlastní uši slyšela, jak přistupují k problematice holocaustu a co dělají se svými studenty. Za mě deset hvězdiček z deseti:-)
• Seminář, který přinesl mnoho nových pohledů na česko-německo-slovenské vztahy, nabitý program, velmi dobře připravení organizátoři, skvělí účastníci, opět jsem viděl mnoho známých tváří. Kdykoli by to chtělo opakování, ale v reprezentativnější podobě, třeba jako Letní škola ITI?
• Seminář byl inspirativní, protože je vždy obohacující porovnávat zkušenosti s kolegy z jiných škol a zemí. Spousta kvalitních materiálů, velmi hutný seminář na informace. Dobrá organizace, dodržení časového harmonogramu, výborné moderování a jemný výklad.
• Mimořádně zajímavé projekty kolegů z Německa a České republiky. Jak jinak se dá mluvit o historii regionu/města.

Akce 2: Letní škola Holocaust a my.

Účast: Akce se zúčastnilo 53 občanů, z toho 43 účastníků z Česka, 14 z Prahy a 27 z Chodova, 2 účastníci z Humenného a Bratislavy (SK), 4 účastníci z Vídně a Lince (A), 1 účastník z Brém (DE) a 3 účastníci byli uprchlíci z Ukrajiny.

Organizováno Institutem Terezínské iniciativy

Událost 2.1: Netradiční letní škola Holocaust a my. Proč je důležité zachovat vzpomínky na Židy a Romy pro budoucí generace?

Účast: Akce se zúčastnilo 20 občanů EU, z toho 15 účastníků z České republiky, 2 účastníci ze Slovenska, 2 účastníci z Rakouska a 1 účastník z Německa. Místo / termín konání: Akce se konala v polském Osvětimi od 29. 7. 2021 do 2. 8. 2021.

Cíl: Návštěvy památníků, práce s příběhy pozůstalých.

Krátký popis: Akce byla rozdělena na dvě části. Netradiční škola pro pedagogy (akce2) a návštěva památného místa a letní škola s workshopy o paměti s mladými lidmi a jejich rodinami z romské komunity v Chodově (akce6).

Netradiční mezinárodní letní školu pro pedagogy a studenty v Osvětimi uspořádal Institut Terezínské iniciativy. Účastníci nejprve absolvovali prohlídku muzeí Auschwitz I a Auschwitz-Birkenau s průvodcem i samostatně a poté pracovali ve skupinách na přípravě vlastního vzdělávacího programu pro žáky a studenty.

Jednalo se o typ tvůrčí dílny, v níž účastníci – dvacet pedagogů, studentů, historiků, lektorů a příslušníků druhé či třetí generace – nejprve společně hledali způsob, jak mladým lidem citlivě přiblížit příběh tragického místa paměti v Osvětimi.

Po prohlídce tábora následovala reflexe a práce ve skupinách, která byla zakončena debatou o tom, jak připravit smysluplný program pro mladé lidi, jak vést přípravu a jak s mladými lidmi reflektovat návštěvu, tak tragického místa paměti, jak začlenit výročí do vzdělávání o holocaustu a jak propojit historii se současností.

Součástí letní školy byla účast na pietním aktu k připomenutí likvidace tzv. cikánského tábora v noci z 2. na 3. srpna 1944 a u příležitosti Mezinárodního dne romského holocaustu. Navštívili jsme Židovské muzeum a synagogu v Osvětimi, kde jsme si prohlédli výstavu Oszpicin. #Historia żydowskiego Oświęcim", která je věnována historii židovské komunity v Osvětimi, a stálou expozici v sídle organizace Stowarzyszenie Romów w Polsce: Romowie Historia i Kultura", Různé pohledy a zkušenosti, které jednotliví účastníci přinesli do letní školy, ať už z pozice učitelů, rodičů, studentů nebo příslušníků menšiny, která byla během holocaustu pronásledována a ve společnosti je stále diskriminována, přispěly k vzájemnému obohacení, ale také otevřely mnoho otázek.

Na letní školu pro učitele navázala letní škola pro mládež z vyloučené lokality v Chodově v západních Čechách (akce 6).

Ze zpětné vazby:
Co pro vás bylo přínosné?

• Prostě se setkáváte s podobně smýšlejícími lidmi. Kontakty, které mi pomáhají lépe organizovat práci, jsou pro mě velmi cenné. Přínosná byla návštěva pana Kwiatowského a romského muzea. Zpětně zjišťuji, že program byl dobře promyšlený a navazoval na sebe. I když jsem Osvětim navštívil několikrát, stále se mám co učit.

Akce 3: On-line konference Facing Holocaust Today dnes u příležitosti 80. výročí vydání tzv. židovského kodexu na Slovensku.

Účast: Do akce se zapojilo 78 občanů EU, z toho 52 účastníků ze Slovenska, 11 účastníků z České republiky, 6 účastníků z Německa, 4 účastníci z Polska a po jednom účastníkovi z Rakouska, Itálie a Řecka. Do online konference se zapojila také 1 osoba z Kanady a 1 osoba z Turecka.

Místo / Termíny: Akce se konala online od 09/09/2021 do 11/09/2021.

Cíl: jak pracovat s významnými výročími ve vzdělávání.

Krátký popis: I když jsme seminář plánovali na začátek září, museli jsme ho kvůli omezením Covid-19 uskutečnit online.

Během semináře se učitelé prostřednictvím metod pedagogického konstruktivismu naučili, jak pracovat s významnými výročími ve vzdělávání a jak se vypořádat s polarizujícími tématy mezi žáky.

Akci koordinovala Nadace Milana Šimečky (Slovensko). Kulatý stůl a seminář byly tlumočeny do slovenštiny a angličtiny.

Témata a hosté:

• "Antisemitismus tehdy a dnes" - Miloslav Szabó, Univerzita Komenského, Slovensko
• "Židovský kodex a jeho odkaz pro dnešek" - Pavol Makyna, Ústav paměti národa, Slovensko
• "Metoda orální historie" - Monika Vrzgulová, Ústav etnologie Slovenské akademie věd, Slovensko
• "Téma holocaustu ve formálním a neformálním vzdělávání" - Tomáš Filip, učitel Gymnázia sv. Edith Stein Košice, Slovensko
• "Hoaxy, dezinformace a konspirátoři" - Vladimír Šnídl, Denník N, Slovensko
• "Rozvíjení kritického myšlení v sobě i ve třídě" - Hana Skljarszka, Akademie kritického myšlení, Slovensko
• "Inkluzivní historie" - & Tereza Štepková, Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu
• "Na co zapomínáme při výuce o holocaustu" - Michala Lônčíková, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.
• "Vážený pane prezidente – četba a zdroje jako nástroj učitele" (Dopisy Tisovi - Madeline Vadkerty, & A. Śniežko
• "Romský holocaust" - Michal Schuster, Institut Terezínské iniciativy, Česká republika
• - "Přeživší holocaustu dnes" - Eva Mosnáková, Klub přeživších holocaustu, Slovensko
• - "Příběhy, které dojímají" - N. Galanská, P. Dráľ , Nadace Milana Šimečky
• Návojský
• Vanko:
• Bažantová:
• Zorád

Nahrávání online

• FACEBOOK:
  • ZOOM nahrávka 9.9.
  • ZOOM nahrávka 10.9.
  • ZOOM nahrávka 11.9.
• YOUTUBE: Všechny příspěvky hlavního programu ve vysokém rozlišení nahrané-27.10.2021

Nahrány všechny příspěvky hlavního programu ve vysokém rozlišení. Jako nejpřínosnější pro pedagogickou praxi byl vyhodnocen příspěvek Niny Galanské a Petra Dráľa o on-line nástroji Stories That Move, v těsném závěsu za ním Vladimír Šnídl "Hoaxy, dezinformace a konspirátoři", Monika Vrzgulová "Metoda orální historie" a Andrej Návojský "Holocaust ...

Ze zpětné vazby:

• Nejpřínosnější pro mě bylo objasnění některých pojmů, konkrétní aktivity pro výuku, návod použitelný ve výuce. Velmi zajímavé příspěvky s přesahem do pedagogické praxe.
• Nejpřínosnější bylo setkání se současným svědkem, který navázal na doporučení knihy Viděli jsme holocaust.
• Nejlepší příspěvky lze dobře využít ve výuce se studenty.
• - P. Mosnakova – vyprávění pamětníků jsou vždy užitečná a obohacující. Příběhy, které dojímají, jsem neznala, byly pro mě novinkou. Vybrala jsem si z nabídky Seredského muzea a určitě na ni půjdu se svými studenty.
• Nové informace okamžitě využitelné v praxi, zajímalo mě, jak se Slováci vypořádali s obdobím Slovenského státu, byl tam velmi zajímavý příspěvek o cikánské rodině, ale zapomněla jsem, jak se jmenoval, pro mě byl nejdůležitější ten lidský přesah = dějiny tvoří lidé a lidé do nich opět zasahují.
• Některé z těchto příspěvků mi daly příležitost seznámit se s novými metodikami užitečnými pro mou výuku.

Akce 4: Tváří v tvář holocaustu dnes – záchrana paměti evropských Židů a Romů Mezinárodní seminář pro učitele a mládež - výročí 26. října (likvidace Romů a Sintů ve vyhlazovacím táboře Belzec v roce 1940)

Účast: Do akce se zapojilo 53 občanů EU, z toho 21 účastníků z České republiky, 7 účastníků ze Slovenska, 5 účastníků z Maďarska, 19 účastníků z Polska a 1 účastník z Rakouska.

Místo / Termíny: Akce se konala v Majdanku, Lublinu a Belzecu od 25. 10. 2021 do 28. 10. 2021..

Cíl: Prohlídky památníků, vzpomínkové akce na Romy a Sinti zavražděné v Belzecu, workshopy. Skupina žáků zkoumala historii a kulturu romského etnika a v malých skupinách diskutovala o tom, jak čelit nenávisti.

Krátký popis: U příležitosti vzpomínky na Romy a Sinti zavražděné v Belzecu v roce 1940, v době existence pracovního tábora pro Židy, Romy a Sinti, se ve dnech 25. až 28. října 2021 konal v Belzecu, Majdanku a Lublinu mezinárodní seminář pro učitele a studenty. Zúčastnilo se ho více než 50 účastníků z České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska a Rakouska.

Kromě návštěvy a prohlídky vyhlazovacího tábora Belzec a koncentračního tábora Majdanek se 26. října 2021 za přítomnosti ředitele Muzea a památníku v Belzeci uskutečnila vzpomínková akce na Romy a Sinti zavražděné v Belzeci u památníku vybudovaného v roce 2012.

Workshopy byly zaměřeny na holocaust Romů a Sintů.

Skupina žáků se mimo jiné zabývala historií a kulturou romského etnika a v malých skupinách diskutovala o tom, jak čelit nenávisti a jaké předpoklady musí mít společná budoucnost, aby se společnost opět nevydala cestou nenávisti vedoucí k vyhlazování. Jednotlivé skupiny představily různé návrhy řešení, jak by mohla vypadat budoucnost bez nenávisti a předsudků.

Doktorka Małgorzata Kołaczek z Fakulty mezinárodních a politických studií Jagellonské univerzity v Krakově představila skupině učitelů a vychovatelů, jak vnímají diskriminaci a marginalizaci Romů, hovořila o historii "romofobie", tj. negativního vnímání Romů ve společnosti, o fungování předsudků, o procesu uznávání romského holocaustu a dlouhodobém procesu jejich odškodňování.

Seminář uspořádal Institut Terezínské iniciativy a Fundacja w Stronę Dialogu za podpory Centropa Budapešť a Nadace Milana Šimečky.

Publikace Agnieszka Caban, Małgorzata Kołaczek:  Vyhlazování Romů a Sintů ke stažení v polštině, maďarštině a češtině (pdf).

Ze zpětné vazby:     

• Za nejdůležitější považuji to, že se seminář konal na místech spojených s tragédiemi druhé světové války, a ne na internetu, možnost být osobně na těchto místech autenticky a zkusit si představit nepředstavitelné.
• To, co jsem zde zažil, jsem opravdu nečekal. Mám v plánu se sem vrátit a ukázat to svým přátelům.
• Uvědomil jsem si výjimečnost akce – především vzdálenost míst od České republiky. Oceňuji možnost zúčastnit se vzpomínkové bohoslužby v Belžci, návštěvu památníků v Belžci a Majdanku a kolektiv účastníků – dospělí, studenti, účastníci z různých zemí, zástupci Romů.
• Líbila se mi práce se zástupci české a polské romské komunity. Oba tábory pro mě měly velkou hodnotu. Dobré překlady a tlumočení. Jako členka studentské skupiny si myslím, že by děti mohly v budoucnu v takové skupině pracovat více.
• Důležitá byla práce se symbolikou památných míst, přítomnost Romů, konečně o nich s nimi a smíšené skupiny žáků – učitelů, prostor pro společný zážitek a reflexi.
• Mnoho nových informací. Nejdůležitější věci – propaganda, vnímání většinové společnosti, Romové ve světě.

Událost 6: Holocaust a my. Stopy historie ve veřejném prostoru. Školení pro učitele

Do akce se zapojilo 37 občanů EU, z toho 26 účastníků z České republiky, 5 účastníků ze Slovenska, 3 účastníci z Německa a 3 účastníci z Rakouska.

Místo / Termíny: Akce se konala v Praze a Terezíně (ČR) od 16.3.2023 do 19.3.2023.

Cíl: Cílem aktivit bylo pomoci účastníkům pochopit různé dimenze holocaustu, zejména pokud jde o různé skupiny obětí - Židy a Romy, a různé skupiny židovských vězňů v Terezíně (Češi, Němci, Nizozemci, Dánové, Slováci, Maďaři a Rakušané) a jejich vztahy.

Krátký popis: Cílem akce bylo prozkoumat a prodiskutovat stopy historie ve veřejném prostoru. Aktivity měly účastníkům pomoci pochopit různé dimenze holocaustu, zejména pokud jde o různé skupiny obětí; obecně (holocaust Romů) nebo důvody deportace Židů z různých zemí do Terezína a jejich osud v terezínském ghettu a další deportace.

První aktivitou byla diskuse o tom, proč je důležité učit o holocaustu a jakých cílů chtějí účastníci dosáhnout při výuce o holocaustu na svých školách nebo ve svých organizacích.

Klíčovou aktivitou semináře byl celodenní výlet do města Terezín, včetně prohlídky pamětní strany v Malé pevnosti. Dále měli účastníci možnost navštívit Muzeum ghetta a Magdeburský barák.

V Terezíně měli účastníci možnost besedovat a diskutovat o životních podmínkách českých Židů s panem Tomášem Krausem, přeživším druhé generace. Dále pan Thomas Elmecker poskytl účastníkům informace o různých důvodech deportací a "realitě", se kterou se v ghettu potýkali Židé z Německa, Rakouska, Nizozemska, Dánska, Slovenska a Maďarska.

V rámci jedné aktivity byla účastníkům představena aplikace MemoGIS. Během procházky po Starém Městě pražském byla aplikace MemoGIS použita k rekonstrukci různých životních osudů a událostí Židů. Pomocí aplikace mohli účastníci prozkoumat místa, kde židovský život existoval, a především kde byl omezován zákony a za jejich porušování byly ukládány tresty. Další aktivita zahrnovala práci s originálními dokumenty z archivů a také historii bývalé židovské lidové školy v Jáchymově ulici.

Ze zpětné vazby:

• Odnáším si skvělý zážitek, nové poznatky, velkou inspiraci a potřebu zprostředkovat studentům i svému okolí více informací o tématu holocaustu. Toto téma je stále živé. Mnoho informací bylo nových.
• Do výuky budu chtít zařadit vyhledávání na internetu a v databázích, ukázky fotografií a filmů a následnou práci s nimi.
• Materiály a odkazy použiji v hodinách. Důležitá bude skupinová práce, mezipředmětové přesahy, vizuální a fonetická dramatizace na základě prohlížení dobových materiálů a vizuální zkušenost žáků.
• Dále bych se rád dozvěděl něco o minulosti z autentických materiálů, viděl a čerpal motivaci ke zlepšení mezilidských vztahů v současnosti.
• Vše, co se týkalo Jáchymky [bývalé židovské školy v Praze] a aplikace MemoGIS, bylo pro mě nové. Každé takové setkání mi dává AHA! - Zde informace od Thomase [o Židech, kteří byli deportováni do Terezína z Dánska, Německa, Rakouska, Slovenska] a vyprávění pana Krause.
• Co si ze semináře odnesu? Dnes máme vše, co potřebujeme. Máme všeho nadbytek. To lidé za druhé světové války neměli. Všechno, co jsem se naučil, jsem hned po svém příjezdu předal dětem [...]

Událost 2.2: Letní škola – likvidace tzv. cikánského tábora v Osvětimi. Romský holocaust v Česku a na Slovensku.

Účast: Akce se zúčastnilo 32 občanů EU, z toho 30 účastníků z České republiky - 28 z Chodova a 2 z Prahy, 2 z Lince (A).

Místo / Termíny: Akce se konala v Chodově (CZ) od 28/09/2022 do 29/09/2022.

Místo / Termíny: Akce se konala ve dnech 28.4.2023 až 29.4.2023 v Chodově, Česká republika.

Krátký popis: Návštěvu pietního aktu v Osvětimi jsme museli odložit na dobu po skončení projektu. Workshopy a lekce "Letní školy" se konaly v místě nevládní organizace Khamoro v Chodově. Účastnili se jich dospělí i mládež z romské komunity vázané na toto centrum.

Zaměřili jsme se na historii romského holocaustu v České republice a také na Slovensku, protože rodiny většiny účastníků pocházejí ze Slovenska. Program byl především interaktivní, využívali jsme vzpomínky slovenských pamětníků a použili jsme filmy a nahrávky z metodiky k publikaci (NE)BOLÍ (Člověk v tísni) a Holocaust ne(bol) (Nadace Milana Šimečky). Někteří členové Khamoro se stali pedagogy Institutu Terezínské iniciativy.

Ze zpětné vazby:

• Moje rodina pochází z východního Slovenska, ale o pronásledování Romů na Slovensku jsem nic nevěděla, jak k němu došlo.
• Když jsem poslouchala vzpomínky té paní, plakala jsem. Je hrozné, co se jí stalo.

Akce 5: Holocaust a my. Různá vyprávění o holocaustu v paměti a vzdělávání.

Účast: Do akce se zapojilo 55 občanů EU 29 účastníků z České republiky, 8 ze Slovenska, 10 z Německa, 7 účastníků z Rakouska a 1 z Polska.

Místo / Termíny: Akce se konala v Praze, Česká republika, od 27.5.2023 do 30.5.2023.

Cíl: Cílem akce bylo upozornit na nedávnou společnou minulost Evropy a dozvědět se, jak se v různých zemích mění nebo měnilo vyprávění o holocaustu.

Krátký popis: Cílem akce bylo upozornit na nedávnou společnou evropskou minulost a zjistit, jak se v různých zemích v průběhu času měnilo vyprávění o holocaustu. Historie ožila prostřednictvím osobních příběhů a svědectví potomků lidí a svědků, kteří byli kvůli svému židovskému nebo romskému původu vyloučeni ze společnosti a pronásledováni nacistickou rasistickou politikou během druhé světové války.

Úvodní diskuse se zabývala otázkou Proč učit o holocaustu? To dalo účastníkům, učitelům a studentům, příležitost získat různé pohledy od ostatních účastníků a zároveň představit skupině své vlastní názory.

Klíčovou aktivitou konference byla panelová diskuse na téma "Změna vyprávění a výuky o holocaustu v místě a čase", kde své zkušenosti prezentovali hosté z akademické sféry i pedagogické praxe.

Pozvání na panelovou diskusi přijal:

• Fabian Rühle, vedoucí německé pobočky společnosti Centropa (DE),
• Andrej Herzeg, učitel na střední škole a lektor e-learningového kurzu "Holokaust jako nástroj výchovy k životním postojům" (SK),
• - Táňa Klementová, bývalá lektorka brněnské pobočky Židovského muzea v Praze, spolupracovala s Muzeem romské kultury na výstavách a programech s tematikou holocaustu (CZ),
• - Agnieszka Caban, autorka článků, reportáží a knih o historii a kultuře Romů, v současnosti předsedkyně Nadace "Dom na Pograniczu" (PL).

Přepis panelové diskuse najdete zde:

Dále se hosté z řad židovské a romské komunity podělili o své vzpomínky nejen na své předky, ale také o to, jak o holocaustu mluví, jak si ho připomínají ve svých rodinách a komunitě a jak vnímají způsob, jakým si holocaust připomíná většinová společnost. Pozvání na besedu přijali pan Tomáš Kraus (z druhé generace židovské komunity) a paní Jana Kokyová (ze třetí generace romské komunity).

Součástí programu bylo také zahájení putovní verze výstavy "MemoMAP. Historie holocaustu v Praze". Výstava představuje případy perzekuce Židů na základě norimberských zákonů a souvisejících nařízení v Praze, ale podobná nařízení a tresty platily všude v protektorátu i v říši.

Kromě samotné výstavy se účastníci seznámili s integrací a segregací Židů v Praze prostřednictvím aplikace MemoGIS a bylo jim ukázáno, jak ji využít i pro jiná města.

Mezi další aktivity patřil seminář paní Jany Turanské z Centropy o tom, jak pracovat s audio a video materiály (rozhovory) pamětníků, návštěva Pinkasovy synagogy a Starého židovského hřbitova v bývalé židovské čtvrti v Praze.

Posledními aktivitami byla tvorba plánu výuky na základě prezentovaných témat a metod a dramatizace historie holocaustu prostřednictvím krátkých divadelních her založených na výpovědích očitých svědků.

 Ze zpětné vazby:

• Uvědomila jsem si důležitost tématu romského holocaustu a význam komplexní výuky tohoto tématu – nespoléhat se na knihy, ale založit výuku na osobních tragédiích lidí, aby si uvědomili, že nejde o čísla, ale o skutečné lidi.
• Pro mě je důležité zjištění, že je třeba o tématu holocaustu stále mluvit a jít opravdu do detailů → používat osobní příběhy... a různé další zajímavé přístupy a metody ve výuce. Zvláštní pozornost věnujte romskému HOLOCAUSTU.
• Nejspíš existuje i romský holocaust (slyšela jsem to tady poprvé, myslím, že by se o tom mělo více mluvit) - Zajímavý formát učitelé + žáci, holocaustem jsem se v ČR ještě nezabývala, získala jsem nové poznatky.
• Pravděpodobně je nás mnoho, kteří se zajímáme o stejné téma, jen se neznáme. Povědomí o romském holocaustu je stále malé.
• Uvědomění si zanedbávání romského holocaustu, jak moc záleží na učiteli a jeho metodice. Potřeba diskuse na toto téma, tím spíše v našem regionu s početnou romskou menšinou.
• Hodinu češtiny věnujeme prezentaci pro spolužáky a budeme s nimi také dělat nějaké aktivity.

Partneři projektu: