Nucená práce
-
Židů (jak domácích, tak zahraničních)
-
Romů
-
polské menšiny ve Slezsku
-
naverbovaných nebo zavlečených tzv. východních dělníků (Ostarbeiter)
-
západoevropských civilních pracovníků
-
válečných zajatců
Pracovní nasazení bylo organizováno většinou ve skupinách a nuceně nasazení byli umístěni a střeženi v hromadných ubytovnách - táborech. Polští nuceně pracující v mnoha případech pracovali v českém pohraničí na selských dvorech, kde také bydleli. Nuceně pracující byli určeni například pro zemědělství, výstavbu silnic, průmysl a hornictví.
Také čeští obyvatelé byli nucenými pracovníky, na území protektorátu například ve zbrojním průmyslu. Částečně byli také ubytováni hromadně pod dohledem (podnikovou ostrahou). Další desetitisíce pracujících byly v posledních měsících války nuceny k odklízení následků bombardování a práci na opevnění.
Místa nacistické nucené práce byla po osvobození 1945 využívána rozdílným způsobem. Továrny byly zestátněny a válečný průmysl pozastaven. Dnes se jednotlivé budovy nacházejí většinou v soukromém vlastnictví, jsou dále částečně komerčně využívány, v mnoha případech jsou prázdné. Ubytovny nuceně pracujících, které sloužilo často v prvních poválečných letech dále jako sběrné tábory pro nejrůznější skupiny osob (např. jako internační tábory pro německou menšinu před odsunem), většinou chátraly a bylo nakonec zbořeny.
Vice informací o nucené práci a pobočných koncentračních táborech najdete zde.
V březnu 2013 byla vydána publikace německého historika Institutu Terezínské iniciativy Alfonse Adama "Die Arbeiterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häftlingen gelöst werden. Zwangsarbeit in KZ-Außenlagern auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik" u německého nakladatelství Metropol.
Připravujeme český překlad knihy, která vyjde u nakladatelství GplusG.
V rámci tohoto projektu byla připravena putovní výstava:
„Zapomenutá místa nacistické nucené práce v České republice“
Přehled akcí programu EACEA: Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
Akce 1: Workshop Liberec: 25. až 26. února 2015; 57 účastníků
Ve dnech 25. až 27. února 2015 se v Liberci na půdě Severočeského muzea uskutečnil mezinárodní workshop Ztrácíme paměť? Zapomenutá místa nacistické nucené práce ve střední Evropě. Zúčastnilo se jej 57 odborníků z 5 zemí – 38 z České republiky, 14 z Německa, 2 z Polska, 1 z Rakouska a 1 z Francie, kteří si během dvoudenní konference vyměnili své zkušenosti s připomínáním si míst nacistické nucené práce. Na konferenci navázala 27. února exkurze na místa nucené práce v libereckém regionu, jak na české, tak i na německé a polské straně hranic. Cílem bylo navázat kontakty a podnítit případnou spolupráci na budoucích projektech. Jednací řečí byla čeština a němčina a na místě bylo zajištěno simultánní tlumočení.
Pozvánka na workshop
Zprávu z workshopu naleznete zde.
Akce 2: Mezinárodní výměna mládeže Liberec, 24. a 25. dubna; 48 účastníků
V dubnu 2015 se téma nucené práce vrátilo do Severočeského muzea v Liberci podruhé, když se zde konalo první česko-německé setkání mládeže pro 48 účastníků - 19 z Německa a 29 z České republiky. Sešli se zde mladí lidé, středoškoláci, a jejich pedagogický doprovod z České republiky a Německa a během dvou dnů se intenzivně věnovali problematice připomínání nucené práce, absolvovali obdobnou exkurzi jako někteří účastníci únorové konference a setkali se i s pamětníkem. Setkání umožnilo účastníkům nahlédnout na problematiku nacistické nucené práce z mnoha perspektiv a zamyslet se nad formami připomínání.
Zprávu ze setkání naleznete zde.
Akce 3: Mezinárodní výměna mládeže Flossenbürg: 25. a 26. září 2015; 54 účastníků
Druhé českoněmecké setkání mládeže se konalo v německém Flossenbürgu, kdy byl hostitelem obou akcí Památník Flossenbürg. Během setkání, které proběhlo od 25. do 26. září 2015, se celkem 54 účastníků - 28 z Německa a 26 z České republiky, seznámilo nejen s prostorem bývalého koncentračního tábora ve Flossenbürgu, ale navštívilo také český Holýšov, tedy jedno z míst, kde se nacházel pobočný pracovní tábor kmenového tábora Flossenbürg. Účastníci absolvovali opět řadu interaktivních dílen a prohlídku autentických míst, kde se připomíná nacistická nucená práce.
Zprávu ze setkání naleznete zde.
Akce 4: Školení pro české učitele, Praha, 13. dubna 2016; 31 účastníků
13. dubna 2016 se uskutečnila závěrečná akce celého projektu, kdy v prostorách Národní technické knihovny v Praze proběhl půldenní vzdělávací seminář pro pedagogické pracovníky, kdy jim byla představena výstava Ztracená paměť?, metodické materiály k výstavě a účastníci měli možnost setkat se s odborníky na téma nucené práce, s pamětníky a zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy v její české verzi. Tohoto semináře se zúčastnilo 31 účastníků z České republiky.
Zprávu ze semináře naleznete zde.
Akce 5: Mezinárodní výměna mládeže: Flossenbürg,16. až 18. března 2016; 80 účastníků
Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.
Zprávu ze setkání neleznete zde.
Na projektu spolupracují a podporují jej:
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?