Nucená práce
-
Židů (jak domácích, tak zahraničních)
-
Romů
-
polské menšiny ve Slezsku
-
naverbovaných nebo zavlečených tzv. východních dělníků (Ostarbeiter)
-
západoevropských civilních pracovníků
-
válečných zajatců
Pracovní nasazení bylo organizováno většinou ve skupinách a nuceně nasazení byli umístěni a střeženi v hromadných ubytovnách - táborech. Polští nuceně pracující v mnoha případech pracovali v českém pohraničí na selských dvorech, kde také bydleli. Nuceně pracující byli určeni například pro zemědělství, výstavbu silnic, průmysl a hornictví.
Také čeští obyvatelé byli nucenými pracovníky, na území protektorátu například ve zbrojním průmyslu. Částečně byli také ubytováni hromadně pod dohledem (podnikovou ostrahou). Další desetitisíce pracujících byly v posledních měsících války nuceny k odklízení následků bombardování a práci na opevnění.
Místa nacistické nucené práce byla po osvobození 1945 využívána rozdílným způsobem. Továrny byly zestátněny a válečný průmysl pozastaven. Dnes se jednotlivé budovy nacházejí většinou v soukromém vlastnictví, jsou dále částečně komerčně využívány, v mnoha případech jsou prázdné. Ubytovny nuceně pracujících, které sloužilo často v prvních poválečných letech dále jako sběrné tábory pro nejrůznější skupiny osob (např. jako internační tábory pro německou menšinu před odsunem), většinou chátraly a bylo nakonec zbořeny.
Vice informací o nucené práci a pobočných koncentračních táborech najdete zde.
V březnu 2013 byla vydána publikace německého historika Institutu Terezínské iniciativy Alfonse Adama "Die Arbeiterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häftlingen gelöst werden. Zwangsarbeit in KZ-Außenlagern auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik" u německého nakladatelství Metropol.
Připravujeme český překlad knihy, která vyjde u nakladatelství GplusG.
V rámci tohoto projektu byla připravena putovní výstava:
„Zapomenutá místa nacistické nucené práce v České republice“
Přehled akcí programu EACEA: Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
Akce 1: Workshop Liberec: 25. až 26. února 2015; 57 účastníků
Ve dnech 25. až 27. února 2015 se v Liberci na půdě Severočeského muzea uskutečnil mezinárodní workshop Ztrácíme paměť? Zapomenutá místa nacistické nucené práce ve střední Evropě. Zúčastnilo se jej 57 odborníků z 5 zemí – 38 z České republiky, 14 z Německa, 2 z Polska, 1 z Rakouska a 1 z Francie, kteří si během dvoudenní konference vyměnili své zkušenosti s připomínáním si míst nacistické nucené práce. Na konferenci navázala 27. února exkurze na místa nucené práce v libereckém regionu, jak na české, tak i na německé a polské straně hranic. Cílem bylo navázat kontakty a podnítit případnou spolupráci na budoucích projektech. Jednací řečí byla čeština a němčina a na místě bylo zajištěno simultánní tlumočení.
Pozvánka na workshop
Zprávu z workshopu naleznete zde.
Akce 2: Mezinárodní výměna mládeže Liberec, 24. a 25. dubna; 48 účastníků
V dubnu 2015 se téma nucené práce vrátilo do Severočeského muzea v Liberci podruhé, když se zde konalo první česko-německé setkání mládeže pro 48 účastníků - 19 z Německa a 29 z České republiky. Sešli se zde mladí lidé, středoškoláci, a jejich pedagogický doprovod z České republiky a Německa a během dvou dnů se intenzivně věnovali problematice připomínání nucené práce, absolvovali obdobnou exkurzi jako někteří účastníci únorové konference a setkali se i s pamětníkem. Setkání umožnilo účastníkům nahlédnout na problematiku nacistické nucené práce z mnoha perspektiv a zamyslet se nad formami připomínání.
Zprávu ze setkání naleznete zde.
Akce 3: Mezinárodní výměna mládeže Flossenbürg: 25. a 26. září 2015; 54 účastníků
Druhé českoněmecké setkání mládeže se konalo v německém Flossenbürgu, kdy byl hostitelem obou akcí Památník Flossenbürg. Během setkání, které proběhlo od 25. do 26. září 2015, se celkem 54 účastníků - 28 z Německa a 26 z České republiky, seznámilo nejen s prostorem bývalého koncentračního tábora ve Flossenbürgu, ale navštívilo také český Holýšov, tedy jedno z míst, kde se nacházel pobočný pracovní tábor kmenového tábora Flossenbürg. Účastníci absolvovali opět řadu interaktivních dílen a prohlídku autentických míst, kde se připomíná nacistická nucená práce.
Zprávu ze setkání naleznete zde.
Akce 4: Školení pro české učitele, Praha, 13. dubna 2016; 31 účastníků
13. dubna 2016 se uskutečnila závěrečná akce celého projektu, kdy v prostorách Národní technické knihovny v Praze proběhl půldenní vzdělávací seminář pro pedagogické pracovníky, kdy jim byla představena výstava Ztracená paměť?, metodické materiály k výstavě a účastníci měli možnost setkat se s odborníky na téma nucené práce, s pamětníky a zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy v její české verzi. Tohoto semináře se zúčastnilo 31 účastníků z České republiky.
Zprávu ze semináře naleznete zde.
Akce 5: Mezinárodní výměna mládeže: Flossenbürg,16. až 18. března 2016; 80 účastníků
Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.
Zprávu ze setkání neleznete zde.
Na projektu spolupracují a podporují jej:
Navštivte také
V pátek jsme za Institut Terezínské iniciativy již poněkolikáté navštívili Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi, kde jsme pokračovali v digitalizaci fondu Okresního úřadu Mladá Boleslav. Tentokrát jsme se zaměřili na žádosti o osvědčení o československém státním občanství.
O víkendu od 6. do 8. prosince 2024 jsme v Terezíně uspořádali seminář „Antisemitismus a my“ pro učitele a peer edukátory. Akce byla organizována ve spolupráci s EPNA (European Practitioners against Antisemitism) a za podpory německého Ministerstva zahraničních věcí.
Program a klíčoví řečníci
Seminář nabídl bohatý program zaměřený na to, jak učit o antisemitismu a holokaustu tak, aby výuka měla hmatatelný dopad a zároveň se vyvarovala neúmyslným projevům antisemitismu. Měli jsme tu čest přivítat skvělé řečníky:
- Tomáš Kraus, který provedl účastníky autentickým prostředím ghetta Terezín a obohatil vzdělávací část o příběhy své rodiny.
- Jakub Drábik, jenž přednášel na téma „Co je fašismus“ a upozornil na klíčové aspekty jeho vzniku, šíření a prevence.
- Peter Weisenbacher, který představil výzkum FRA a další data ukazující, jak antisemitismus vnímají a zažívají členové židovské komunity na Slovensku.
📚 Vzdělávat. ✊ Podporovat. 🔁 Opakovat.
Je vám mezi 16 a 26 lety a chcete se stát součástí celosvětové sítě mladých lidí, kteří se zapojují do akce? Chcete zvýšit povědomí o nebezpečí předsudků, diskriminace, rasismu a antisemitismu?
Připojte se k Anne Frank Youth Network a staňte se členem globálního společenství!
Všechny aktivity, inspirované deníkem Anny Frankové a jejím životním příběhem, mají za cíl zvyšovat informovanost, zvyšovat aktivní občanství, podporovat dialog a demokratické hodnoty v dnešní době. Společně se svými vrstevníky pozitivně přispějete společnosti a své komunitě!
Do našeho plánovaného semináře pro učitele s workshopem se nám podařilo zařadit více do programu! Rozhodli jsme se zařadit perspektivu z pohledu mládeže. Můžete tedy sebou vzít i aktivního studenta, který má potenciál se zapojit ve vzdělávání. Pro studenta je seminář hrazen z grantu. Poprosíme vyplnit pro něj také přihlášku.
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
V průběhu celého roku 2024 probíhá výzkum v Státním okresním archivu Mladá Boleslav. Digitalizáty jsou průběžně zanášeny do databáze obětí holocaustu na stránkách holocaust.cz.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.